úterý 18. srpna 2015

Don't judge a book by its movie... or do!

      "Nesuďte knihu podle její filmové verze," hlásá jeden citát. V mnoha případech nemohu víc, než souhlasit, ale jsou i světlé výjimky, kde bych jej pozměnila, a řekla: "Suďte knihu podle toho, jak úžasně ji ten a ten režisér zpracoval, a jak věrohodně tu a onu roli herci zahráli, je to totiž vážně dechberoucí!"
        O několika takových filmech jsem se zmiňovala v jednom z červencových článků, kde jsem opěvovala například Lolitu s Jeremym Ironsem nebo Annu Kareninu s talentovanou Keirou Knightley v hlavní roli. Je jich ale mnohem, mnohem víc, a jejich předlohami nejsou jen klasiky světové i domácí literatury, ale i relativně nové knihy, jejichž filmové zpracování si rozhodně zaslouží vaši pozornost.


THE NOTEBOOK/ ZÁPISNÍK JEDNÉ LÁSKY
Pokud jde o Zápisník jedné lásky, je to dokonalý úkaz příběhu, jehož filmovou verzi zná každý líp, než knižní předlohu. Kvůli Sparksovi je mi to líto, připravit se o jeho styl psaní je totiž skoro hřích, na druhou stranu jsem ráda, že díky úžasnému filmovému zpracování se jeho příběh tak proslavil.
Tvůrci dodali příběhu šmrnc časovým zasazením a souvisejícími dobovými kostýmy, použitím retrospektivních scén, čímž ve svých románech okouzluje i sám Nicholas Sparks. Některé přidané scény mi dokonce připadaly jako dostatečná kompenzace za pozměněný konec a jiné detaily.
Skvělou práci odvádí herci - hlavně Ryan Gosling, který to celou dobu hraje tak lidsky, vášnivě a uvěřitelně, až to vypadá, že to ani nehraje. No, a k Rachel McAdams chovám sympatie už odjakživa, a ačkoliv jsou nepochybně stovky lepších hereček, v mnoha filmech mě svým projevem uchvátila a Zápisník k nim rozhodně patří.
Největší poklona (vedle Sparkse) patří ale Nicku Cassavetesovi, režisérovi. Natočil, podle slov mnoha kritiků, "precizně vybroušený krystal čirého žánrového křišťálu", takovou žánrovou učebnici. Je pravda, že nikdo před ním ani po něm už nezpracoval Sparksův námět tak dokonale jako Cassavetes, ačkoliv většina jeho knih stojí na velice podobných pilířích.


THE FAULT IN OUR STARS/ HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY
Milovala jsem knihu, milovala jsem film. Každé po svém. Oboje ale splnilo mé představy o tom, jaké náležitosti má součást literárního a kinematografického umění mít.
Film jsem viděla začátkem podzimu, venku bylo ještě teplo a já fňukala při otevřeném okně (pamatuju si to, posmrkala jsem dva balíčky kapesníků). Okamžitě se mi zalíbil styl, jakým je příběh podáván na stříbrném plátně - už když Hazel Grace v prvních minutách vleže na trávě říkala mou teď tak oblíbenou větu: "Myslím, že máme na výběr, jak vyprávět smutné příběhy.", věděla jsem, že ten film budu naprosto zbožňovat. A nemýlila jsem se. Postava Hazel je jiná, než ostatní hrdinky filmů, knih, seriálů. Je svá, ať se děje cokoliv. A mladičká Shailene Woodley ji ztvárnila přesně tak, jak by tak výjimečná postava měla být ztvárněna.
Také mě zaujalo, jak si většinu stopáže oba hlavní hrdinové z rakoviny nic moc nedělali. Užívali si života, pili "hvězdy", povídali si o knihách, chodili ven a přitom se zamilovali. Věděli, že oba zemřou, ale nechoulili se v slzách doma na gauči, místo toho si vychutnávali společných chvílí naplno, ačkoliv si byli vědomi, že "svět není továrna na splněná přání." Tímhle postojem je mi film (a vlastně i kniha) asi nejvíce blízký.
Co také stojí za zmínku, je soundtrack k Hvězdám, za kterým stojí především sympatický zrzounek Ed Sheeran a křehká, teprve devatenáctiletá, zpěvačka Birdy. Nejradši mám písničky Not About Angels a T-Shirt od Birdy a Edovu All Of The Stars.
Taky se znovu klaním režisérovi, mladému Američanovi Joshovi Booneovi, který natočil mimo jiné i jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec - Stuck in Love (neoficiální název: Writers).


WILD/ DIVOČINA
O knize Divočina od Cheryl Strayed jsem se rozepsala v minulém článku. Teď bych ale ráda mluvila o její filmové podobě, která mě vlastně ke knize přivedla. Už jsem psala jak. Dozvěděla jsem se o příběhu přes Instagram Reese Witherspoon, a jelikož jsem hereččina velká fanynka, nemohla jsem se dočkat, až si film pustím. 
Když jsem pak zjistila, že ho navíc režíroval Jean-Marc Vallée, který stojí i za oscarovým (a výborným) Klubem poslední naděje, byla má touha zhlédnout snímek ještě větší.
Nezklamal mě. Osamělá cesta Reese nehostinnou a drsnou přírodou mi otevřela duši, a nechala do ní vtékat všechny emoce, které hlavní hrdinka pociťovala.
V knize se dozvíte, co se Cheryl honilo hlavou celou cestu, před ní a víceméně i po ní, ale jelikož je psaná v ich-formě, málokdy ji vidíte "zvenčí", nezkresleně. Tuhle úlohu musel obstarat film, a bylo na Reese, aby se s tím poprala. A zvládla to bravurně. Už úvodní scéna, kdy s křikem hází botu kamsi hluboko do lesa svažujícího se po prudkém srázu, nás přesvědčí, že nominace na Oscara byla více než na místě. Znovu mě dokázala odzbrojit svým nenuceným, a přesto perfektním hereckým uměním. Stejně jako ve Walk the Line - díky tomuhle filmu jsem se stala její obdivovatelkou. 
Pokud se vám líbila Divočina, doporučuji vysoce hodnocený a tematicky velice podobný snímek Útěk do divočiny s Emilem Hirschem v hlavní roli, který režíroval herec Sean Penn.


MEMOIRS OF A GEISHA/ GEJŠA
Když jsem před několika týdny psala recenzi na román Gejša, zmínila jsem tam i film a v podstatě i všechno důležité, co k němu řeknu teď. Že ho režíroval Rob Marshall, autor skvělého muzikálu Chicago, že hlavní postavu ztvárnila jedna z nejlepších hereček Dálného východu Ziyi Zhang, že hudbě dal vzniknout až neskutečně talentovaný skladatel John Williams (autor nezapomenutelných skladeb z Harryho Pottera, Star Wars, Shindlerova seznamu, Čelistí či Jurského parku), a že když se k tomu přidá tajemná atmosféra japonských zahrad, oslnivá krása gejš a umělecky vyhotovené dobové kostýmy, vznikne něco odzbrojujícího. Ano, to všechno už jsem jednou psala. Ale má láska k tomuto příběhu, ať už v knižním či filmovém zpracování, je tak silná, že mi nedovolí se neopakovat. 


VERONIKA DECIDES TO DIE/ VERONIKA SE ROZHODLA ZEMŘÍT
Hádejte, od koho je úžasná knižní předloha tohoto filmu? Ano, od Paula Coelha! Mého literárního hrdiny letošních prázdnin! Až je mi líto, že příběh poprvé zmíním tady, protože se v nejbližších dnech chystám napsat na tuto novelu samostatnou recenzi. 
Nicméně, snímek Veronika se rozhodla zemřít pojednává o dívce, která se pro neustále se opakující kolotoč stereotypu rozhodne sáhnout si na život. Jenomže se jí to nepovede, a místo toho končí v psychiatrické léčebně, kde se dozvídá, že předávkování prášky vedlo k nenávratnému poškození srdce, a že jí zbývá jen několik týdnů života. Ty jí stačí k tomu, aby přemýšlela nad svým životem, objevovala své skryté touhy, zamilovala se, a rozhodla se, že zemřít vůbec nechce. Jenže už se s tím nedá nic dělat. Nebo ano?
Role Veroniky se ujala mnou tolik zbožňovaná Sarah Michelle Gellar, která diváky přesvědčí, že už dávno není jen Buffy, přemožitelka upírů, ale že se z ní stala herečka s velkým H. Což ostatně dokázala už ve Velmi nebezpečných známostech a krimi dramatu To, co dýchám. A do třetice všeho dobrého. 
Film čítá na 103 minut celkové stopáže a v necelých dvou hodinách tak nabízí nespočet dramatických scén i průtahů, které se u tohoto snímku ale za zbytečné považovat nedají. Jde o jakousi formu filosofické gradace. To je také to, co musíte od tohoto dramatu očekávat. Pokud budete lapat po složitějším ději, unudíte se k smrti. Když ale nezapomenete, že nápad pochází z hlavy geniálního a osobitého Coelha, který dbá spíš na "vnitřní" dějovost, uvidíte film v barvách, navzdory jeho prvopohledovému depresivnímu vzezření. 
Šikovně pracující režisérka, decentní kamera, talentovaní herci a silné emoce vytvářejí z filmu audio-vizuální pastvu pro smysly i duši. Když přidáte fakt, že jde o jedinou Coelhovu knihu, co kdy byla zfilmována, vyjde vám jednoduchý výsledek; zapsat si snímek Veronika se rozhodla zemřít na seznam těch, které musíte vidět.


BRIDGET JONES'S DIARY/ DENÍK BRIDGET JONES
Po psychologicky náročných dramatech jako je Divočina nebo Veronika se rozhodla zemřít tu mám menší odlehčení, filmovou i čtenářskou klasiku, kterou zná úplně každý. Deník Bridget Jonesové.
Jde zatím o jediný film, který mám mnohem raději, než literární předlohu. Mluvím teď pouze o prvním díle, ten druhý už mě tolik neuchvátil, ačkoliv Renée Zellweger je skvělá úplně ve všem, v čem hraje.
Prostě ten film zbožňuju a nezáleží na tom, kolikrát jsem ho v životě už viděla (ano, bylo to mockrát), stejně se na něj s chutí podívám znovu. A pak ještě jednou.
Cynická, ironická, a přesto beznadějně romantická Bridget dokáže svými výstupy, sebe-ztrapňujícími scénami a duchaplnými komentáři ke všem situacím ("Umřu sama, a najdou mě tu za tři týdny napůl ohlodanou od vlčáků.") bavit celou dobu sledování a ještě dlouho poté. Směju se, už když si vzpomenu na silvestrovskou scénu, kdy Bridget sedí doma s lahví červeného a prozpěvuje do ovladače All By Myself od Celine Dion.
Zkrátka, Deník Bridget Jones je pro mě osvědčenou trefou do černého, kdykoliv chci vidět něco na úrovni, a přitom oddechového. Splňuje obojí.
A už jsem zmínila, jak úžasná je Renée Zellweger?


P.S. I LOVE YOU/ P.S. MILUJI TĚ
U románové předlohy od Cecelie Ahern jsem brečela jako želva (a bylo mi jedno, že ji čtu na mořském břehu lidmi přeplněném k prasknutí) a u filmu jako dvě.
A kdykoliv film vidím znovu, pláču ještě víc, než předtím. Jak je to možné? No, s věkem se člověk přece stává sentimentální. Ale to já jsem byla odjakživa.
Nicméně, snímek P.S. Miluji tě patří, stejně jako třeba Deník Bridget Jones, k těm, na které se vždycky s chutí podívám znovu. Je to pro mě taková moderní, humorem okořeněná verze Zápisníku jedné lásky, se stejně skvělými, ne-li lepšími herci (Zápisník má plus navíc snad jen díky tomu, že ho vymyslela moje literární láska, spisovatel Nicholas Sparks). A teď nemluvím jen o hlavních postavách ztvárněných Hilary Swank a Gerardem Butlerem, ale i o těch vedlejších; o Hollyiných bláznivých kamarádkách báječně zosobněných Lisou Kudrow a Ginou Gershon nebo její mamince, kterou hrála Kathy Bates.
Někteří kritici si stěžují, že je film až moc přeslazený. S tím se neztotožňuji. Viděla jsem daleko sladší "cukrové vaty", než je P.S. Miluji tě, které navíc postrádaly myšlenku, která tady nechybí. Naopak si myslím, že když scény už už přesahovaly hranici sentimentu přijatelnou i pro ty největší romantiky na světě, režisér to hezky rozbil nějakou vtipnou vsuvkou, která ale nebyla nesmyslná nebo křiklavě kontrastující se zbytkem filmu. Prolínání časových linií mezi minulostí a přítomností koresponduje s charakterem příběhu a zároveň zabraňuje nudnému plynutí děje v rovné lince, což by mohlo nepříznivce romantických komedií od tohoto žánru odradit nadobro. Se všemi zbraněmi, kterými se film vybavil (ano, patří k nim i zpívající a na kytaru hrající Gerard Butler) ale i ti nejzarytejší skeptici musí uznat, stejně jako u Zápisníku jedné lásky, že jde o víc než slušně natočenou žánrovku. A některé z těch ryze neromantických duší možná dokonce vypnou televizi dojaté, což bych, být režisérem, považovala za největší úspěch.
P.S. Scénáristou (a režisérem v jednom) je Richard LaGravenese, autor adaptovaného scénáře Medisonských mostů nebo Zaříkávače koní. Je třeba dodávat víc?


IF I STAY/ ZŮSTAŇ SE MNOU
Recenzi na román Gayle Forman jsem sepsala někdy začátkem února tohoto roku, a stejně jako v recenzi na Gejšu jsem i tady zmínila filmovou verzi příběhu. Takže se zase budu trochu opakovat.
Roli mladé hudebnice Mii, která se ocitá na životní křižovatce, ve stavu mezi životem a smrtí, zvládla Chloe Grace Moretz moc dobře. A hlavně (až neuvěřitelně) uvěřitelně. Čímž potvrdila mé domnění, že je jednou z nejnadějnějších mladých hereček současnosti (je jí teprve relativně čerstvých osmnáct let!).
Co se týče rolí a postav, trochu mě iritoval Adam (Mii přítel) i jeho představitel Jamie Blackley, i když aspoň hezky hrál na kytaru a zpíval. Což mi připomíná, že úplně nejlepší mi připadaly scény, v nichž Mia hrála na cello nebo pouslouchala Beethovena - tolik hudbu prožívala, byla jí naprosto oddaná, jako by, jak sama řekla "cello bylo prodloužením její ruky, její součástí." To jsem milovala.
Díky těmto hudebním scénám jsem taky objevila další skvosty vážné hudby, jako třeba Bachovo sólo pro cello (ano, jsem ten typ, co si občas poslechne Vivaldiho Čtyři roční období nebo skladby Čajkovského k Labutímu jezeru). Vždycky, když ho teď poslouchám, jako bych projížděla zasněženým oregonským lesem a znovu prožívala celý film i Miin příběh...

DALŠÍ FILMOVÉ TIPY
Musím se přiznat, že jsem filmový fanatik. Miluju filmy skoro stejně jako knihy, i když samozřejmě trochu jiným způsobem. Nic není tak úžasné, jako číst opravdu dobrou knihu, ale sledovat skvělý film taky není k zahození. Nejraději mám psychologická dramata a složité filmy, nad kterými se dá přemýšlet, i když čas od času si dopřeju i nějakou dobře natočenou oddechovku
Tady jsou filmy, co mě v životě nějakým způsobem zaujaly, oslovily a zanechaly ve mně dojem. Vyberete si nějaký? :)


(Od levého horního rohu k pravému spodnímu)
BLACK SWAN/ ČERNÁ LABUŤ - psychologické drama Darrena Aronofského, v hlavních rolích Natalie Portman, Mila Kunis a Vincent Cassel.
MY SISTER'S KEEPER/ JE TO I MŮJ ŽIVOT - psychologické drama režíroval Nick Cassavetes, hrají Cameron Diaz, Abigail Breslin a Sofia Vassilieva.
NEVER LET ME GO/ NEOPOUŠTĚJ MĚ - romantické sci-fi drama, postavy ztvárnili Andrew Garfield, Carey Mulligan a Keira Knightley.
INTOUCHABLES/ NEDOTKNUTELNÍ - francouzské komediální drama, v hlavních rolích Francois Cluzet a Omar Sy.
LOVE, ROSIE/ S LÁSKOU, ROSIE - romantická komedie, hrají Lily Collins a Sam Clafin.
REQUIEM FOR A DREAM/ REQUIEM ZA SEN - psychologické drama, scénáristou a režisérem je Darren Aronofsky, v hlavních rolích se představili Jared Leto, Ellen Burstyn a Jennifer Connelly.
STUCK IN LOVE (WRITERS) - romantické drama Joshe Boonea, hvězdné herecké obsazení tvoří Greg Kinear, Jennifer Connelly, Lily Collins, Kristen Bell, Nat Wolff a Logan Lerman.
BROKEBACK MOUNTAIN/ ZKROCENÁ HORA - romantické drama oceněné mnoha Oscary, jehož režisérem je Ang Lee. Dechberoucí herecké výkony podávají kromě hlavních herců Jakea Gyllehaala a Heatha Ledgera i vedlejší herečky Anne Hathaway a Michelle Williams. 
CHANGELING/ VÝMĚNA - historické drama s vynikající Angelinou Jolie v hlavní roli. Režíroval Clint Eastwood.

(Od levého horního rohu k pravému spodnímu)

DEAR JOHN/ MILÝ JOHNE - romantické drama oscarového režiséra Lasse Hallstroma, hraje Channing Tatum a Amanda Seyfried.
WATER FOR ELEPHANTS/ VODA PRO SLONY - romantické drama podle knihy Sary Gruenové s Robertem Pattinsonem a Reese Witherspoon.
THE IMITATION GAME/ KÓD ENIGMY - válečné životopisné drama vycházející z románu Andrewa Hodgese, v hlavních rolích Benedict Cumberbatch a Keira Knightley.
21 GRAMS/ 21 GRAMŮ - krimi drama, hraje Naomi Watts a Sean Penn.
MR. NOBODY/ PAN NIKDO - romantické sci-fi drama s Jaredem Letem a Diane Kruger.
THEORY OF EVERYTHING/ TEORIE VŠEHO - oscarový životopisný film o Stephenu Hawkingovi, natočený podle předlohy napsané Jane Hawkingovou. Hrají Eddie Redmayne a Felicity Jones.


(Od levého horního rohu k pravému spodnímu)
THE FIFTH ELEMENT/ PÁTÝ ELEMENT - akční sci-fi natočil Luc Besson, v hlavních rolích září Milla Jovovich a Bruce Willis.
MILLION DOLLAR BABY - opět vynikající film herce a režiséra Clinta Eastwooda, který do hlavní role obsadil herečku Hilary Swank.
ATONEMENT/ POKÁNÍ - válečné drama, hrají Keira Knightley, James McAvoy, Benedict Cumberbatch, Juno Temple a Saoirse Ronan.
THE PERKS OF BEING A WALLFLOWER/ TEN, KDO STOJÍ V KOUTĚ - romantické drama, jehož knižní předlohu napsal Stephen Chbosky, rovněž film režíroval a vytvořil scénář. Hlavní postavy ztvárnili Emma Watson a Logan Lerman. 

Žádné komentáře:

Okomentovat