čtvrtek 27. srpna 2015

...tak pravila Lana Del Rey

              Možná si říkáte, co má Lana Del Rey společného s literaturou, že jí věnuju celý článek na literárním blogu. Zdánlivě nic. Ve skutečnosti mnoho...


Elizabeth Woolridge Grant, přáteli oslovovaná jako Lizzy, světu známá jako  Lana Del Rey, diva s podmanivým hlasem. Tři jména, stejná umělkyně, která se cítí být víc básnířkou, než zpěvačkou, oslňující miliony lidí svými dekadentními texty k písním pomalých rytmů.
Jednou se mě kamarádka zeptala: "Co na té Laně vlastně máš? Mě ty její ucourané písničky nudí k smrti." 
Ani jsem nemusela o odpovědi dlouho přemýšlet. "Je prostě svá. Celé ty roky, co píše písničky a zpívá je, to dělá stejně, po svém, a i když se to některým lidem nelíbí, stejně si stojí za tím svým.
Vezmi si, kolik zpěvaček její velikosti změnilo svůj projev, jen aby se zalíbily více lidem. Od Rihanny po Taylor Swift - žádná nesetrvala u toho, u čeho začínala. Ta změna mohla být milionkrát k lepšímu, jde o to, že ztratily svůj hlas, to, čím byly původně. Co je odlišovalo od stáda."
Lana je pořád Lanou, kterou jsem si poprvé poslechla v roce 2010, kdy vydala singl Videogames. Když jsem si o čtyři roky později poslechla píseň Ultraviolence, byla to pořád ona, stejně depresivní, temná, volnomyšlenkářská, a přesto s hlubokými texty a hypnotizujícími melodiemi, jako když jsem ji slyšela prvě. A to miluju na ní, i na její tvorbě.


Asi uhodnete, že jsem člověk, kterému jde víc o slova a o to, jaké myšlenky písnička vyjadřuje. Samozřejmě pěkná rytmická melodie není nikdy od věci, na druhou stranu, co do melodie, když text je o dvou nesmyslných větách opakujících se stále dokola. Něco takového rychle omrzí.
Potřebuju k životu hudbu, co mě chytne za srdce vším, co může (a co by měla) nabídnout, co mě dokáže inspirovat i ve chvíli, kdy jsem s kreativitou a nápady na dně. A interpreta dostatečně talentovaného na to, aby něco takového vytvořil. 
To dokážou jen klasické rockové balady od notoricky známých umělců, Amy Winehouse, Ed Sheeran a Lana Del Rey. 
Možná, ač to hodně lidí napadá, k vyznění jejích textů přispívá i fakt, že vystudovala filosofii. A s filosofií jsme už jen krůček od literatury... 
Kromě Laniných textů je občas zajímavé poslechnout si (nebo přečíst) rozhovory s touto gangsterskou verzí Nancy Sinatry, jak se s úsměvem sama nazývá. Dají se v nich najít myšlenky, které do písní nezakomponovala, a nad nimiž se stojí za to zamyslet. 
Tady jsou některá z moudrých slov Lany Del Rey. 

"Dělat to, co miluješ, to je svoboda. Milovat to, co děláš, je štěstí."

"Cítit, že jste respektováni lidmi, kteří dělají to samé, co vy, je úžasné a nezbytné."

"Chci zůstat nadějeplná, i když mě děsí, že nevím, proč jsme vůbec naživu."

"Byla jsem zpěvačka, ne moc známá, která snila o tom, že se stane krásným básníkem."

"Svět teď potřebuje poezii víc než kdy předtím. Je to ta jediná věc, která brání hudbě, aby zněla pořád stejně."

"Pravá feministka je žena, která si dělá přesně to, co chce."

"Co tě nezabije, to tě posílí? Osobně mě to jen hluboce zraňuje. Jsem z toho tak unavená."

"Jsem jedna z těch, kteří věří, že slova jsou jednou z posledních forem magie, které stále existují."

Žádné komentáře:

Okomentovat