sobota 28. listopadu 2015

Jezte, meditujte, milujte

  Jíst, meditovat, milovat od Elizabeth Gilbertové je rozporuplná kniha, aspoň podle reakcí lidí. Znám čtenáře, kteří ji zahodili po přečtení prvního korálku (tak autorka v knize nazývá kapitoly) a znám jiné, kteří si ji nemohli vynachválit. Sama jsem si na titul dělala názor hned dvakrát ve svém životě. Tady je ten konečný. 


Když jsem knihu četla poprvé, což bylo na podzim roku 2011, byla jsem vesměs nespokojená. Autorka všechno sáhodlouze popisovala; od pocitů, přes okolí, až po to, jak chutná které jídlo. Tenkrát mě to štvalo a odrazovalo mě to od další četby.
Znovu jsem titul z knihovny vytáhla po dvou letech. Možná proto, že mě hryzalo svědomí. Nedočetla jsem ani první část a už jsem knihu odsoudila jako něco, co "není můj šálek kávy." Řekla jsem si, že stejně jako člověk, i knížka si zaslouží druhou šanci, a tak jsem se opět začetla.
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem byla starší a změnil se mi literární vkus nebo že bylo zrovna léto, a to se vůně dálek vždycky zdá o něco lákavější, ale najednou už mi nepřipadala špatná.
Autorka (a hlavní hrdnika v jedné osobě) cestuje, poznává nové kultury, jejich zvyky a tradice, jejich jídlo, mentalitu, řeč a přitom se zbavuje jakéhosi vlastního vnitřního bloku, který jí způsobil uspěchaný styl života a přemodernizovaný svět Západu. A všechno se snaží předat čtenáři. Místo toho, abych nad tím zase protáčela oči jako tenkrát, jsem se pokusila vnímat to trochu jinak; jako text, který mě může určitým způsobem obohatit. A najednou se mi četlo mnohem lépe. Jak jsem postupovala v ději dál, zjišťovala jsem, že autorka je mi svým stylem v podstatě hodně blízká; má takový jemný, nenásilný smysl pro humor, originální pojmenování (pokud jste knihu četli, určitě si vzpomenete na personifikovanou Depresi) a její nadšení a zanícení pro všechno, co dělá (od učení italštiny po pronikání do tajů indické meditace), je nakažlivé. Až moc; například na konci italské části jsem si spontánně odskočila koupit italský slovník a po dvou letech z něj umím pořád jen jediné slovo: attraversiamo (přejděme). Ale jednou (třeba až se vydám na duchovní pouť) se italsky naučím.
Určitě souhlasím s většinovým tvrzením, že to není kniha pro každého. Čtenáře, kteří milují akci a napětí, příliš neosloví. Je to spíš taková příjemná oddychovka, čtení jako dělané někam na dovolenou a - samozřejmě - sedne rozhodně víc ženám. Není to žádná duchovní osvěta a nezmění vám život, ale vyplatí se ji přečíst. Aspoň jednou. Bez přeskakování korálků. A to i pokud jste ji už jednou odložili jako něco nečitelného, jako jsem to kdysi udělala já.

"Pokud jste svobodná žena, cestujete po Bali a někdo se vás zeptá: "Jste vdaná?", nejlepší možná odpověď zní: "Zatím ne." I kdyby vám bylo osmdesát, nebo jste byla lesbička, radikální feministka či jeptiška, případně osmdesátiletá radikálně feministická lesbická jeptiška, která se nikdy nevdala a neuvažuje o tom ani ve snu, je tou nejzdvořilejší možnou odpovědí: "Zatím ne." 
- Elizabeth Gilbertová, Jíst, meditovat, milovat



V roce 2010 byla natočena filmová verze románu s Julií Roberts v hlavní roli. Prostředí umělecké Itálie, tajemné Indie a exotické Indonésie je vyobrazené umně, Julia sice úplně neexceluje, ale roli zvládá obstojně, na Javiera Bardema se zase hezky dívá. Jako celek to ale úplně nefunguje. Možná proto, že se režisér Ryan Murphy snažil obsáhnout do filmu celý děj literární předlohy, což je samozřejmě utopie. Bylo to uspěchané a přitom zdlouhavé, a to je pro film vražedná kombinace. Navíc nebylo v silách filmařů do snímku zakomponovat introspektivní pocitové pasáže, které jsou silnou stránkou knihy, což samo o sobě kvalitu dost snížilo. Alespoň ale díky Murphyho počinu vznikla filmová obálka pro knihu a ty já přímo miluju! Jak se říká, všechno špatné... :)

2 komentáře:

  1. Miluju, miluju, miluju!!! Teda ten film :) Knížku jsem nečetla a moc se mi ani nechce (abych se přiznala), film je rychlejší :D Sice tedy musím říci, že ta porozchodová část mě vůůbec, ale vůůůbec nebaví, hlavně když si najde toho mlaďocha (není mi moc milý), ale jakmile odjede do Itálie, tak to miluju až do konce a mohla bych se na to koukat znova a znova dokola :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Italská část je super. :) hlavně kvůli tomu jídlu, že. :D Ale jinak knížka je mnohonásobně lepší (jako vždy). :) Děkuji za názor! :)

      Vymazat