V roce 2016 jsem přečetla 32 knih, což je číslo, které mě nejdřív trochu zklamalo. V porovnání se spoustou knihomolů je zanedbatelné a nižší, než jsem si vloni v lednu plánovala. Možná by dosáhlo na čtyřicet, kdybych k beletrii přičetla i nějakou tu odbornou literaturu jako třeba Příběh umění od Gombricha (pokud sháníte nějaký poutavě psaný přehled výtvarného umění, s touhle bichlí chybu neuděláte) nebo Inside Reporting od Harrowera.

Co se ovšem počítá je, že jsem si čtení každé knihy z toho nicotného součtu užila. I těch, ze kterých jsem tak úplně neomdlévala literárním blahem. Byly to hodiny s knihami na dece v zahradě během brzkého jara, kdy vás ta všudypřítomná čerstvost nabíjí energií a chutí ke čtení. Dny v křesle u krbu za chladných zimních měsíců. Chvíle na cestách - do Bratislavy, na Moravu, do Londýna. Nerušená samota v přeplněné kavárně, vlastní barevný svět na černobílých stránkách. Byl to smích (Fulghum), napětí (Donoghue), pocit mrazení (Ahonen), inspirace (Kleon) a pláč (Moyes). Byl to rok s příběhy, které mě svým způsobem změnily, rok, který mě přiměl knihy milovat zase o trochu víc...

A které z nich pro mě byly těmi nejlepšími?

1. KRAĎ JAKO UMĚLEC

Umělecká "příručka" o tom, jak začít tvořit originální díla všeho druhu, a přitom "vykrádat" vaše oblíbené umělce a vzory. Autor se ale nesnaží pojmenovat pozitivní stránky plagiátorství (ony ani žádné nejsou), ale dává vám spoustu užitečných rad, jak se efektivně učit od těch nejlepších. Ačkoliv jsem trochu skepticky čekala deset neustále omílaných tipů, které už jsem slyšela milionkrát, Kleon mě překvapil a obohatil mě o informace, které jsem nikdy dřív neslyšela. Díky četné, avšak jednoduché grafice kniha dobře vypadá a navíc je přehledná. A je to studna plná insipirace! Takže pokud píšete, malujete, skládáte hudbu, fotíte, tancujete, prostě jste jakkoliv spojeni s uměním všeho druhu, tohle byste měli v knihovně mít.

2. MY SISTER'S KEEPER (JE TO I MŮJ ŽIVOT)

Kdybych měla Je to i můj život popsat jedním slovem, napsala bych "nádhera". Tahle knížka má nevšední téma, je obdivuhodně autentická, plná překvapení, zvratů a ryzích emocí. Navíc je napsaná s takovým citem a jemností, že se vám z toho bude chtít brečet (štěstím). Ještě víc, než z toho smutného příběhu, který se za autorčiným osobitým stylem ukrývá. Prostě nádhera.

3. LOLITA

Nabokův román o zakázené lásce dospělého muže k náctileté dívce Dolores "Lolitě" je moje srdcovka. Mohla bych ji zařadit do všech seznamů nejlepších knih za jakékoliv období. Nabokova slovní virtuosita, jak píší mnozí kritici, mě nikdy nepřestane ohromovat. Je spousta autorů, kteří jazykově vynikají, ale Nabokov jim se svými metaforami, skladbou vět a celkovým bohatstvím (avšak ne přezdobeností) psaného projevu kraluje. A když je navíc tak krásným stylem napsán příběh takového formátu, ač s jeho hlavním tématem mohou mnozí nesouhlasit, zrodí se liteární skvost, jakým je Lolita. Jestli jste ji ještě náhodou nečetli, musíte to letos rozhodně napravit.

4. A PROTO SKÁČU

Útlá publikace psaná formou Q&A o tom, jaké to je být autistou, křehkým motýlem, který vnímá svět po svém. A o tom, co ve své bublině prožívá. Že je to někdy neuvěřitelně bolestivé. Ale někdy také až nebesky krásné. Kniha v sobě nese kromě odpovědí na mnoho otázek i klasický japonský minimalismus, který okouzlí.

5. POKOJ

Pokoj byl jednou z nejnapínavějších knih, které jsem loni četla. Zároveň ale nejde jen o prvoplánový vzrušující thriller, který vás během četby párkrát připraví o dech a okoušete si u něj všechny nehty, ale jen co ho odložíte, tak na něj zapomenete. Skrz hlavního hrdinu, pětiletého Jacka, který přichází s civilizací do styku úplně poprvé, kritizuje autorka společnost, její stereotypy a nešvary, které ráda vydává za nedotknutelné hodnoty. Film s Brie Larson v hlavní roli také stojí za zhlédnutí, scénář k němu napsala sama autorka Emma Donaghue, takže se příběh od své předlohy nijak výrazně neliší.

6. VERONIKA SE ROZHODLA ZEMŘÍT

Mezi literárními kritiky se sice Paulo Coelho kvůli několika nepovedeným dílům řadí mezi brakové autory, ale to neznamená, že čas od času nestvoří něco, co za pozornost opravdu stojí. Veronika se rozhodla zemřít totiž rozhodně patří mezi to nejpovedenější, co Coelho stvořil, možná i proto, že do díla nepřimíchal mystiku, jak má ve zvyku, ale soustředil se pouze na realitu a lidské problémy. Tahle útlá kniha je celá o sebevraždě, o těžkých rozhodnutích, psychice, o tom, že si uvědomíme, jak milujeme život, až když o něj přicházíme. Je plná hlubokých myšlenek a pravd - ne žádných pseudoproblémů, ale něčeho, nad čím by se skutečně každý měl zamyslet. Je depresivní, ale vlastně také svým způsobem povznášející. Vřele doporučuji.

7. JÁ SE VRÁTÍM

Adriaan van Dis patří mezi autory, kteří mají vybroušený literární styl. Jeho autobiografický román Já se vrátím vypráví o křehkých rodinných poutech, o tenké hranici mezi láskou a nenávistí a vykládá dějiny 20. století z pohledu, na který moc často v literatuře nenarazíte. Má filozofický podtext a celou dobu hraje na smutnou strunu - ale hraje dobře. Van Dis umí s melancholií pracovat tak, až to budí dojem čiré elegance.

8. NEŽ JSEM TĚ POZNALA

Podtitul Slzavé údolí nebo Brečánkov nebo Než jsem tě poznala, byla jsem docela emocionálně vyrovnaný člověk. Tohle vás rozerve - nepamatuju si, že bych u některé knihy brečela tolik hodin v kuse. Přesto je to krásný, netypický romantický příběh, který je na rozdíl třeba od Pokoje na papíře nesčetně lepší. Při čtení se vám prostě všechny ty emoce nějak víc dostanou pod kůži. Kromě toho budete mít šanci zamilovat si Willa díky jeho sarkastické, ironické a kousavé, ale také laskavé povaze a Lou pro její roztomilou ztřeštěnost. Takže si připravte aspoň deset balení kapseníků a pusťte se do čtení!

9. POPRASK V SÝROVÉ ULIČCE

Sbírka milých povídek, esejí a fejetonů, z nichž sálá typicky fulghumovský nenucený humor. Je plná mouder k zamyšlení a krásných ilustrací, jako dělaná pro sychravé zimní dny. Slibuju vám, že po celou dobu čtení se budete usmívat od ucha k uchu.

10. SOJČÁK

Finský komiks, který ve kterém si přečtete maximálně pár vět (a to přeháním), ale přesto vám sdělí mnoho. V krásných obrázcích a příběhu, který spojuje disneyovské i kafkovské motivy, se skrývá alegorický osud malého ptáčka, který marní svůj život kvůli strachu, jenž ho sžírá. Je to "čtení" na deset minut, ale když skončíte, zamrazí vás.

Na všechny zmíněné knihy jsem napsala na blog recenzi, takže kdyby vás nějaká z nich zaujala, můžete si o ní přečíst víc, stačí kliknout na odkaz u vybraného titulu. :)

A jaké knihy zaujaly v roce 2016 vás?