Start spreading the news, I'm leaving today. I want to be a part of it, New York, New York. Betonová džungle. Místo, kam lidé jezdí snít s otevřenýma očima. Uspěchané, hlučné, s příšerným dopravním systémem a osobitou atmosférou, kterou byste v jiném městě hledali těžko. Podívat se sem bylo jedním z mých největších snů - a ještě v červnu by mě nenapadlo, že si ho splním už letos v srpnu! Asi navždycky si budu pamatovat zprávu, kterou mi Týna poslala jednou pozdě večer: "Ančo, levný letenky, New York. Jedeš?" Jak na tohle můžete říct ne?
Byla to moje první cesta mimo Evropu, takže jsem patřičně vyšilovala snad ze všeho a noc před odletem vůbec nemohla usnout, přestože jsem byla příšerně unavená. Po sedmihodinové noční cestě z Prahy do Frankfurtu jsme hned ráno vyrazily do víru německého velkoměsta, abychom z něj taky něco měly, a strávily na nohou celou neděli.
Další den na cestách ale utekl překvapivě rychle a ze mě veškerá únava a nervozita spadla v momentě, když jsme začali klesat na letiště v Newarku a někde po naší levici jsem poprvé zahlédla Manhattan. S trochou studu přiznávám, že jsem uronila slzu... protože se na to díváte ve filmech, čtete o tom v knížkách, povídáte si o tom s kamarády, a pak se to všechno najednou rozprostírá jen kousek pod vámi. Denča mě musela štípnout.
V New Jersey jsme se sešly s Týnou (ne, neletěly jsme spolu, protože musíme být za každou cenu originální) a konečně vyrazily vstříc New Yorku. Už první večer nás místní metro začalo "bavit". Když jsme si chtěly koupit lístky, musely jsme vzbudit pána, který je prodával, jinak bychom tam asi stály minimálně do následujícího rána. Pak jsme se střídavě pekly ve stanicích, protože venku bylo i v devět večer asi 35 stupňů, a klepaly se zimou v překlimatizovaných vlacích, až jsme nakonec dorazily do hotelu v Brooklynu.
Asi pět minut potom, co jsme se ubytovaly, slyšela Týnka z ulice nějaké rány. Běžěla k oknu se slovy: "Jé, ohňostroj!" Protože ohňostroj a na pozadí výhled na noční Manhattan? To je přece sen. A my jsme děti štěstěny, protože ty rány nebyly ohňostroj, ale přestřelka v naší ulici. Když jsme tu historku později vyprávěly známému naší kamarádky Míši, který v New Yorku žije už přes dvacet let, jen se zasmál a řekl: "No jo, to byste se necítily jako v Brooklynu, kdybyste nezažily nějakou přestřelku." Jsem za ten ryze americký zážitek moc vděčná. Naštěstí můžu říct, že byl jen jeden, zbytek našeho výletu byl zalitý sluncem (až moc).
Polovinu prvního dne jsme strávily v Queensu, protože si holky koupily lístky na zápas Petry Kvitové na US Open. Já jsem se k nim nepřipojila, protože zas takový tenisový fanoušek nejsem, ale za to jsem jim krásně počmárala českou vlajku! A potom strávila pár nerušených hodin ve Flushing Meadows s knížkou. Stěžovat jsem si rozhodně nemohla.
Srdce Manhattanu a centrum všeho dění - Times Square ve dne a v noci. Upřímně jsem si vždycky říkala, že nechápu, co na něm lidé mají, je to samá reklama a celé to vypadá jenom jako zvětšenina londýnského Picadilly Circus. Ale ono to fakt má něco do sebe. Hlavně v noci, když se všechny ty plochy rozsvítí jako velký vánoční stromek, co se vám snaží vnutit lahev Coca Coly.
První návštěva Central Parku byla docela punková. Naběhla jsem na Týnku s požadavky, že bych chtěla vidět "most z tohohle filmu" a "lavičku z tamtoho seriálu" a "tu stezku, jak po ní vždycky všichni běhají, víš, co myslím, žejo". Samozřejmě jsem to viděla všechno, protože Týna je nejlepší navigace na světě. Měli byste si ji vzít do auta, až někam pojedete.
Central Park je nádherný a klidně bych strávila celý týden jenom v něm. Jednou se do New Yorku musím vrátit na podzim, abych ho viděla hrát barvami.
Adresa: 66 Perry Street a vchod do domu Carrie Bradshaw, která byla jednou z několika seriálových a literárních postav, díky kterým mě před lety prvně napadlo, že bych mohla být novinářkou. I když se teď moje práce od její hodně liší (taky bych chtěla napsat jeden sloupek týdně a zaplatit z toho nájem tak krásného bytu a několik párů manolek), vždycky, když ji vidím sedět u stolu za oknem, jak pokuřuje a cvaká nějaký článek (třeba o chlapech a fuseklích), mám chuť psát. Nehledě na to, že díky tomuhle seriálu jsme se začaly s Týnkou kamarádit. Když jsme tady spolu o 6 let později stály, hlavou mi prolétla jediná myšlenka: "Život je super".
U seriálových míst ještě chvíli zůstaneme. Připomíná vám tohle nároží v Greenwich Village, které spojuje Grove a Bedford Street, něco? Pokud jste fanouškem Přátel, tak určitě. Tady šestice žila. Až na to, že pod bytem ve skutečnosti nemají Central Perk, ale restauraci The Little Owl.
P. S. Taky mám tričko s nápisem Friends jako Denča. Ale nechala jsem ho doma. Hlavně že do Budapešti jsem si ho vzala.
9/11
Freedom Tower. V New Yorku jsem měla s focením budov trochu problém. Většina se mi ani nevešla do hledáčku. Nejlepší fotky Manhattanu jsem tak pořídila z Brooklynu. Tip pro shopaholiky: Kousek odsud je nákupní centrum 21st Century - asi tak milion pater oblečení a doplňků, na které jsou často velké slevy. Já jsem si tady konečně pořídila perfektní batoh, který sháním už asi tak od páté třídy. Čekání se vyplácí.
Battery Park. Vedro nepolevilo ani následující dny, ochladilo se až o víkendu, takže jsme využily jakéhokoliv vodního zdroje, abychom se trochu zchladily.
Budova soudu.
Jakási ulička kousek od Wall Street. Miluju cihlové domy, takže jsem se skoro na každém rohu zastavovala a donekonečna je fotila. A ta požární schodiště? 
Brooklyn Bridge. Tohle místo jsem si vedle Central Parku zamilovala asi nejvíc.
A jak praví staré pořekadlo: Neopustíš New York, dokud nepočmáráš Brooklyn Bridge. Zámeček lásky na tenhle most sice přicvaknout nemůžete (leda byste prahli po zaplacení mastné pokuty), ale propisku vám nikdo nevezme.
Až budu bohatá a slavná (třeba v příštím životě nebo tom dalším), tak si určitě pořídím byt v Brooklyn Heights. Nejen, že je to nádherná oblast plná platanů a mých milovaných cihlových domů, které už zvenku vypadají ohromně útulně (tak u každého druhého vchodu jsem se zastavila a povzdechla si: Tady by se tak krásně psalo!), ale hlavně dojdete na konec ulice a před očima se vám vynoří tahle scenerie.
A hned za rohem (přímo pod Brooklyn Bridge) je kouzelná zahrada, která je kompletně ověšená malými světýlky a působí, jako by tady každý den natáčeli nějakou pohádku. Myslela jsem, že z posedlosti světýlky jednou vyrostu... ale nestalo se. Vzala bych si je všechny domů, do poslední žárovičky.
Černookou jsem samozřejmě přibalila do kufru taky. Tenhle výtisk se mnou projel i Portugalsko a měla jsem v plánu tahat ho s sebou všude možně a fotit ho tak dlouho, dokud bude držet pohromadě. Nakonec zůstal v New Yorku, věnovala jsem ho známé, u které jsme byly na návštěvě. Poslední cestovatelská fotka s touhle Černookou se ale podle mě nemohla vydařit líp.
Top of the Rock. Odtud byla pořízená fotka Empire State Building, kterou jsem měla asi dva roky na tapetě mobilu. Teď jsem si mohla konečně vyfotit vlastní.
Flatiron Building.
Na 8. Avenue je jedna taková malá redakce... Těžko říct, kam mě život a budoucnost zanesou, ale kdyby to bylo sem, asi bych se nezlobila.
New York Public Library je budova nádherná zvenku i zevnitř (nejen proto, že ve svých útrobách ukrývá tolik knih). Může vám být povědomá mimo jiné z filmu Sex ve městě, protože právě tady se Carrie a pan Božský měli brát. A knihu, která Carrie k myšlence vdát se tady dovedla, samozřejmě mají v místním obchodě, a to v krásné edici. Milostné dopisy slavných mužů vyšly loni taky v češtině, v létě jsem na ně psala recenzi, tak se můžete mrknout.
Mimochodem, kromě knih v tamějším obchodě seženete spoustu nejrůznějších zápisníků a dárečků s knižními motivy jako jsou tašky, placky nebo tužky, takže to je ideální místo na shánění suvenýrů pro kamarády-knihomoly.
Grand Central Terminal.
Central Park podruhé.
V Mets je od května do října dočasná výstava Heavenly Bodies, která má spojovat módu a náboženství a najdete tu modely nejslavnějších návrhářů z celého světa. Dolce, McQueen, Yves Saint Laurent a další...
Celoročně je tu pak tahle boží střecha s výhledem na Central Park a okolní budovy.
Už před příletem jsem věděla, že v New Yorku nutně musím do nějakého knihkupectví, protože bez knihy odsud neodjedu. Naštěstí se mi na Instagramu ozvala Klárka Nováková (její skvělý YT kanál o knihách najdete tady), která mi doporučila Strand Bookstore, což je vedle Blackwell's v Oxfordu asi to největší knihkupectví, které jsem kdy navštívila. Je nacpané knihami od podlahy ke stropu a rozhodně to nezveličuju. Abyste se k některým knihám dostali, potřebujete štafle, kterých mají po celém obchodě dostatek. Ale teď to podstatné: Protože součástí Strandu je i antikvatiát, odnesla jsem si starý výtisk Nany od Zoly (miluju knihy, na kterých už je vidět nějaká historie... vždycky přemýšlím nad tím, kdo je už přede mnou asi četl, co si o nich myslel a podobně) a taky nový výtisk History of Wolves od Emily Fridlund. Viděla jsem ji na poličce a prostě jsem ji musela mít - minimalistická obálka, v názvu jsou vlci, odehrává se to v divočině a navíc to bylo nominované na Man Bookerovu cenu? Sem s tím.
Takže díky moc za tip, Klárko!
High Line - stará železnice předělaná na park, po které můžete projít kus New Yorku. A kochat se takhle krásnými výhledy, na Empire State, street art a tak.
Roosevelt Island, East River a Chrysler Building (a Týnka).
Brooklyn & Manhattan Bridge. A kdybych ji nezakrývala hlavou, byla by mezi pilíři vidět i Empire State Bulding. Ale ta je na každé druhé fotce (zatímco já vůbec, žejo).
Díky holkám a New Yorku za nezapomenutelný týden! Další sen, který si můžu odškrtnout ze svého nekonečného bucket listu.
Další sen, který si můžu odškrtnout ze svého nekonečného bucket listu.
