Memoáry nejen o psaní

by - 18:00

Stejně jako snad každý začínající spisovatel, i já jsem se dříve či později musela dostat k nějaké publikaci (zpravidla napsané zkušenějším spisovatelem) o tom, jak psát. Existují jich stovky. Kingova "příručka" ale z řady lehce vybočuje...


Hned v začátku se musím se sklopenou hlavou přiznat, že Memoáry o řemesle, jak zní podtitul, jsou nejen první knihou na téma psaní, kterou jsem přečetla, ale zároveň mou první knihou od Stephena Kinga. A moc se mi do ní nechtělo. Čekala jsem, že hned na první stránce začne rozebírat, že si mám dělat myšlenkové mapy a všude po domě rozvěšovat kapitoly a že tahle kompozice je skvělá, zatímco jiná nestojí za nic... ne.

K části, která je skutečně o řemeslném psaní, se dostaneme až v půlce knihy a předchází jí něco zajímavějšího, vtipnějšího a mnohonásobně inspirativnějšího. Zevrubný popis Kingovy cesty za úspěchem, po které místy rozhodně nemuselo být příjemné kráčet, a o to víc si této pasáže vážím.

Sděluje totiž každému začínajícímu pisálkovi důležitý fakt, a sice že ani na autora takového formátu nikde nečekali s otevřenou náručí hned od začátku. Naopak, skoba, na které byly zavěšené zamítavé dopisy, málem vinou své váhy spadla z Kingovy zdi. Za obzvlášť silné považuju pasáže, kdy Stephen King píše o svých problémech s alkoholismem a jak mu téměř zničily nejen kariéru, ale celý život. Přesto je podává s lehkostí a odstupem, který zabraňuje patosu a odbíhání od tématu.

V druhé polovině se dostáváme k praktickým radám, které jsou podepřené vlastními zkušenostmi. King by vám neradil, abyste něco nedělali, pokud to on sám už v minulosti neudělal stokrát. A i když si myslíte, že máte po x letech psaní a stovkách stran vybroušený styl, stejně vás nachytá na něčem, co byste mohli přece jen dělat trochu líp. Například pro mě byla cenná část o popisech a jak to dopadá, když se to s nimi přehání ("nemusí pršet, stačí, když bude kapat") a nadbytečném využívání příslovců.

Díky tomuto přístupu tipy nepůsobily zkoprněle ani přehnaně technicky, ale spíš lidsky. Jako byste seděli na verandě se starým přítelem, se kterým si povídáte o životě, a jen tak mimoděk dostanete pár rad na cestu. Jsem taky moc ráda, že zmiňuje důležitost čtení knih jiných autorů. Protože z nich se dá nejlíp poučit, jak něco dělat nebo naopak nedělat - a učíte se, aniž byste věděli, že to děláte.

Jak ale zdůrazňuje sám King, žádný návod z člověka spisovatele neudělá. To dokáže jen jedno: psaní.

Podobné

1 komentářů

  1. Super článek. :)

    U mě na blogu právě probíhá soutěž o dvě knihy, tak se zapoj. :)
    Woodnote

    OdpovědětVymazat