pondělí 8. února 2016

P.S. Stojí to za to.

Konečně jsem měla čas dočíst těch posledních pár kapitol, co mi zbývaly, a teď si můžu v klidu sednout ke stolu (no dobře, tak do postele) s hrnkem čaje a napsat, co si o té věhlasné prvotině Ani Geislerové, jejíž první várka zmizela z knihkupectví takřka rychlostí blesku (a dotisk taky cobydup), vlastně myslím. 


Poprvé za svoji existenci (a především existenci tohoto blogu) jsem odolávala pokušení nafotit každou každičkou stránku knížky a všechny je sem umístit jako doprovodné fotografie, které by se ovšem v takovém množství staly hlavním obsahem článku - a já pirátem. No nějaké fotky jsem pořídila, bez malé ochutnávky by to nebylo ono, ale věřte mi, musela jsem se hodně krotit, abych nenafotila stránku po stránce, obrázek po obrázku.
Než se dostanu k literárním kvalitám a přednostem P.S., musím zmínit (a ukázat), jak je knížka NÁDHERNÁ co se vizuální stránky týče. Čtenář neotočí stránku, aniž by se pokochal překrásnými, ačkoliv mírně infantilními, ale o to víc pohodovými a roztomilými ilustracemi, kterými text doprovázela Annina sestra Lela (Lenka Geislerová).



Nejprve bych řekla něco obecného do začátku: P.S. je soubor odlehčených fejetonů (sem tam to ale tak úplně fejetony nejsou, spíš úvahy nebo dokonce popisy míst, kde se až v půlce nebo ke konci začnou objevovat náznaky "děje", ale dejme tomu), kterými slavná herečka Aňa Geislerová přispívala pět let do českého vydání světově známého časopisu Elle. Proto je i kniha symbolicky rozdělená na pět částí, z nichž každá víceméně sumarizuje její práci za jeden rok. Ačkoliv některé články v knize schází a jiné tam jsou otištěné prvně, v časopisu nikdy předtím nevyšly. 
Až na výjimky jsou všechny dlouhé na tři strany. Řekla bych, že krátký rozsah jednotlivých kapitolek bude vyhovovat především těm, kteří si rádi před spaním něco přečtou, ale moc dlouho u toho nevydrží (nebo potřebují něco oddechového), nebo čtou v mezičase třeba v metru či trolejbusu. 
Takovým čtenářům bude kromě zmíněného imponovat jistě i nenávaznost fejetonů. Mně se tohle líbilo třeba proto, že jsem mohla číst na přeskáčku, což se u běžné knihy jen tak nestane.


Ale teď už k samotnému textu.
Práci Ani Geislerové jsem po kousíčkách četla už dřív, když jsem si v obchodě jednou za čas přihodila do košíku Elle, takže jsem vesměs věděla, do čeho jdu. Věděla jsem, že Aňa je vtipná, přemýšlivá žena, jejíž texty sice na první dojem působí, že autorka sama neví, o čem vlastně píše, ale ve finále se to nějak rozmotá, ukáže v pravém světle a pointa (mnohdy nečekaná) je na světě. Anebo ne. V tom případě to ale Aňa bez ostych přizná a řekne, že netuší, kam tím směřuje, ale že měla hroznou potřebu tu a onu věc napsat. A ta upřímnost, pohodovost a spontánnost, která z takových a podobných prohlášení čiší, mě vždycky dostane. 
Když jsem konečně knihu dostala do ruky a přečetla všechny sloupky takhle souhrnně, potvrdilo se mi už předešlé domnění, a sice, že Aňa není jen dobrá herečka, ale i dobrá spisovatelka.
Ano, někteří šťouralové by mohli podotknout, že uveřejnit de facto deníkové zápisky z vlastního života, k jejichž čitelnosti stačí špetka stylistického talentu, není žádné umění a že to se spisovatelstvím nemá co dělat. A že zrovna tyhle deníkové zápisky prodává především zvučné jméno a pěkné obrázky.
Budiž, i na téhle teorii by se našlo něco málo z pravdy, ale osobně myslím, že my Češi jsme jako národ takoví rejpalové, že i kdyby knihu podobného ražení uveřejnil sám Bůh, a nebyla dost dobrá, okamžitě bychom ji odhodili na pomyslné literární smetiště a dál se s ní nezahazovali, natož abychom skoupili x tisíc jejích výtisků. 
Takže na P.S. asi něco (a ne málo) bude, kromě krásných kreseb a samotné autorky, i duchaplné texty, které jsou svěží, pohodové, mají pointu, i když ji nemají, a ke všemu jsou napsané neotřele a s vtipem, často navíc i s půvabnými obraty, které bych do někoho, kdo není "povoláním" spisovatel, neřekla. 

"Začíná podzim. Miluju ho. Padá pomalu ze stromů a pokrývá všechno zlatem buků a platanů a krví javorového listí. Začíná se dřív stmívat, vytahují se teplé svetry, sbírají ořechy a na kolečkách vozí domů obří dýně ze zahrad. Děti dělají draky z listů, dostáváme chuť na husté polívky a na zachumlání se do něčeho, do někoho. Chci být s ním."
(Miluju ho..., P.S.)

A teď je všem mým přátelům či čtenářům, co viděli můj "podzimní článek" jasné, proč si kniha získala mé sympatie! Ano, Aňa taky miluje podzim a dýňovou polévku! (Ale to snad každý normální člověk.)
Mezi mé nejoblíbenější kapitoly patří určitě Madeira ("voní" létem), Amazing Wow (podle mého je nejvtipnější), Láska s máslem (popisy autorky "jak co jí" mě pobavily a zároveň jsem se s tím dokonale ztotožnila - krupicovou kaši, tatranky, vajíčka a tvarohového Míšu totiž jíme úplně stejně) a Poslední (zaručeně nejdojemnější). 
Musím podotknout, že Aňa má občas sklony se opakovat, a to nejen v tématech, což je víc než pochopitelné, ale i v samotných citacích nebo dovětcích. Nejednou jsem měla pocit deja vu, a když jsem po jeho stopě zalistovala zpět, skutečně jsem našla opakované fráze.
Ale nebudu šťoural. Tady totiž opravdu nemám co většího bych vytkla nebo přímo označila za čistokrevné negativum. Knížka P.S. splňuje přesně to, co plnit má, co slibuje. Je oduševnělá, oddechová, milá, a navíc moc hezká na pohled. Zaručeně bude ozdobou každé knihovničky.

P.S. Pokud se pro ni rozhodnete, tentokrát se na audioknihu vykašlete a jděte do klasické papírové verze. Přece byste se nechtěli ochudit o prohlížení těch krásných obrázků! To by byla vážně škoda.

P.P.S. 85%

4 komentáře:

  1. Skvělá recenze, líp bych to nevystihla :) Mě knížka P.S. velmi mile překvapila, půjčila jsem si ji od kamarádky a přelouskala ani ne za den. Bylo to krásné, milé a pohodové čtení doprovázené těmi nejnádhernějšími ilustracemi, prostě jedno velké Amazing Wow :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu! :)) Ilustrace jsou opravdu nádherné a texty jakbysmet. :)

      Vymazat
  2. O knížce slyším asi podruhé, ale i teď mě láká si ji koupit, tak snad ji někde pořídím za dobrou cenu. :)
    Jinak ano, ty ilustrace jsou vážně super. :3

    OdpovědětVymazat