Úterý ráno, sedm třicet. Dům se otřásl pod náporem pražské dopravy, na rohu ulice zařinčel zvonek tramvaje, z vedlejší postele se ozve nesouhlasné zamručení a za chvíli tlumený smích. Jsem vzhůru. Odlepím od sebe víčka, kouknu se na hodinky, hlasitě mlasknu, a pak se otočím na Týnu. Šklebí...
