London calling!
Původně to měla být Budapešť, a ne Londýn. Ale naše anglofilní srdéčka si nakonec prosadila své, koupily jsme letenku za tisícovku a vyrazily vstříc nejkrásnějšímu městu Evropy. A moje posedlost tím dílem Přátel, kdy všichni vyrážejí do Londýna na Rossovu svatbu, nabrala nových rozměrů. London baby!
Někde nad Německem (asi). Nemohla jsem se nabažit toho výhledu! Idylka na chvilku pominula, když nám na hotelu oznámili, že jim nedošla platba za ubytování, takže jsme musely platit znovu. Když jsme konečně našly neexistující dveře (Týnka špatně přečetla číslo pokoje, 3307 místo 3507, což jsme zjistily po několika desítkách minut přebíhání mezi patry a budovami hotelu) v pátém patře a padly vyčerpané na postele, vtrhla nám do pokoje skupinka Japonců, která tvrdila, že je to i jejich pokoj, což se nakonec ukázalo jako chyba důvěryhodného a velmi dobře informovaného recepčního. Aspoň že to bylo levný.
První zastávka Nothing Hill a modré dveře! Když jsme zpocené po nejhorší cestě metrem v historii (je vážně poznat, že londýnské metro je blíž peklu) dorazily na místo, Hugh Grant tam stejně nebyl. No co. Aspoň že dveře jo. P.S. Dívka v tričku ladícím ke dveřím je moje kamarádka Janča, moc dobře fotí, a tak jsem jí některé fotky ukradla pro účely tohoto článku. Těšte se. :)
Procházka po malebném Nothing Hill a vysmátá Denča. :)
Street art in London... took my heart away. Jestlipak poznáte všechny zpodobněné umělce? Zpěvačka zakrytá lampou (to je naschvál, žejo) je Amy Winehouse.
Někde u Oxford Street.
Metro, "doubledecker" a Picadilly Circus. Najdete tady asi ten nejlepší obchůdek se suvenýry v centru.
Londýnská Národní galerie. Fotogenická, viďte? Bohužel jsme se nestihly podívat dovnitř, tak snad příště. Před ní se ale předváděl "Yoda" a umělec kreslil křídami na chodník mozaiku ze světových vlajek. Na velkoměstech mě nepřestává bavit ta nepřeberná různorodost... ve všem.
Na Londýn bylo nezvykle teplé počasí a já se samozřejmě vybavila teplým oblečením, protože Anglie je Anglie. Takže jsem trpěla vedrem (zvlášť v metru) a tyhle kašny všude kolem přišly vhod aspoň na smočení rukou.
Restaurace slavného šéfkuchaře Jamieho Olivera nedaleko Picadilly.
"The name is Sherlock Holmes and the address is 221B Baker Street." Do postavy Sherlocka Holmese jsem se zamilovala hlavně díky seriálu Sherlock s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli... mimořádně za to nemohou knížky. Ale po návštěvě tohohle místa si je musím přečíst, aspoň některé.
Měli tu nespočet různých vydání a edicí, ale byly tak hrozně předražené...
...stejně jako tahle roztomilá porcelánová miniatura Sherlockova domu...
...takže jsem si z obchodu Sherlocka Holmese nakonec odnesla jen pero s nápisem "Elementary my Dear Watson." A vypadá to, že si zase začnu psát deník ručně. Fotila Janča.
Denču, Týnku a Míšu Sherlock očividně zaujal. Aspoň na pár minut. Fotila Janča.
Cesta k Buckingham Palace, Green Park a "portrétní momentky". S partou bláznů nikdy nevyfotíte nic čistokrevnýho, tak proč se snažit.
Celá delegace u Buckinghamského paláce, London Eye v pozadí. Vyfotila nás nějaká random, ale velmi ochotná paní. Sama se nabídla. To se stávalo často a bylo to super. Nebýt obětavých Britů a japonských turistů, nemáme skoro žádné společné fotky.
Veverky v St. James' Park. Vyjma labutí a racků asi nejfotogeničtější zvířátka, na která můžete v londýnských parcích narazit.
Z Londýna byste přeci neodjeli bez fotky u telefonní budky, ne? V mém případě bez fotky v budce.
Fotila Janča.
Cestou na London Eye. Západ slunce byl božský a vytvořil mi takovéhle krásné pozadí na focení.
Buskers aneb pouliční umělci. Jsou všude, jsou skvělý a zasloužili by si hrát a vystupovat jinde než na ulicích. Na druhou stranu, kdyby tam nebyli, nebyl by to Londýn. Nebyl by tak osobitý a krásný. Mohla bych je sledovat a poslouchat celé dny.
Tihle borci u London Eye byli dokonce Češi! Poznaly jsme to podle českého tetování na lýtku jednoho z nich. Ten kosmopolitismus je další věc, co mě na Londýně fascinuje...
Denča fotí pohled z London Eye a já fotím Denču. Pokud pojedete do Londýna, určitě Oko nevynechejte. Vstup je sice dražší, ale vidět jedno z nejhezčích měst Evropy z ptačí perspektivy za to přece stojí.
Pokus o noční fotky Londýna. Big Ben a budova parlamentu.
Pohled na moderní centrum. Foceno z Tower Bridge.
A noční Tower. Místo, které si mě podmanilo a bez přemýšlení ho můžu pasovat na moje nejoblíbenější z celého Londýna. Top!
Milovníci Shawa tohle místo musí poznat během sekundy. Does the name Lisa Doolittle ring any bells? Covent Garden. Nádherné a typicky anglické místo se spoustou stánků, obchodů, živou hudbou a jedinečnou atmosférou. Dokážu si představit, že bych tu celý den jen tak posedávala, četla a jedla bagetky z domácích pekáren nebo jahody v čokoládě...
A konečně! Kings Cross Station, nástupiště devět a tři čtvrtě, hůlky, šály a my! Za fotky odsud jsem neskutečně ráda, nejen proto, že jsme si při jejich focení užily kopec srandy, ale protože při pohledu na ně se člověku jednoduše chce věřit, že v příští minutě tou zdí projde a bude ve světě, kde žijí hipogryfové, draci, kde se učí o moc zábavnější předměty než v mudlovském světě a který je skrz na skrz plný magie! Dětská fantazie se prostě na moment stává realitou a to s těmi nejlepšími lidmi, se kterými bych do Bradavic mohla kdy chodit.
Míša se v obchodě Harryho Pottera na chvíli proměnila v Albuse Brumbála. :)
A já si řekla, že nebude lepšího a příhodnějšího suvenýru, než knih. Tak jsem si vzala rovnou tři. A mít víc peněz, beru celou sérii.
Děkuji Janče za tuhle skvělou fotku. Mám z ní hroznou radost!
Míša a červený autobus. Další dílo naší Janči.
Na trávníku před (za?) Big Benem jsme se neskutečně vyblbly a můj foťák dostal zabrat. Kromě tuny skákacích fotek jsme vyfotily i tohle. Týnky (červená mikina) nápad. :)
Westminster Abbey.
V Londýně si nejde nevšimnout kontrastu moderní architektury a klasických staveb. Obrovský skleněný mrakodrap x malý kamenný hotýlek obrostlý květinami. Myslím, že právě tady jsou tyto rozdíly o hodně markantnější, než v jiných městech - a je to úžasné.
China Town. Čtvrť plná Asiatů - domácích i turistů. Překvapivě.
Nejvyšší mrakodrap v Evropské unii. Točí se z něj hlava, ale je nádherný.
A nakonec St. Paul's Cathedral a zároveň moje poslední fotka. Věřte mi, mohla bych jich sem dát mnohem víc, ale myslím, že pak byste mě nesnášeli. Doufám, že jste už i tak dost dlouhý článek přečetli do konce a že se vám líbil. A pokud jste byli taky v Londýně, určitě mi napište, jaký na vás město udělalo dojem, jestli ho máte rádi a proč! Těším se na vaše komentáře.
Mějte se krásně!
6 komentářů
Páni, luxusní fotky! Věřím, že jste si ho pořádně užily. :) A návštěvu Baker Street... ó, jak já vám závidím.
OdpovědětVymazatDěkuji moc za milý komentář, užily jsme si to strašně moc, jen to mohlo být delší! :)
VymazatParádní fotky a ta veverka je opravdu boží :)
OdpovědětVymazatDěkuji, Šárko! :)
VymazatKrásné fotky! V Londýně jsem byla cca před dvěma lety, ale ač jsem snažila sebevíc, tak takovou parádní fotku veverky nemám (vždycky zdrhly, mrchy :-D). Z Londýna úplně čiší taková ta klasická anglická atmosféra, ale na druhou stranu mi přišel hodně hektický, takže i když se mi tam hodně líbilo, žít bych tam asi nechtěla...
OdpovědětVymazatAch, děkuji! :) Asi jsem měla štěstí na veverku! :D Já Londýn miluju se vším všudy, ale je pravda, že žít v centru bych asi taky nechtěla. :) Raději někde na okraji.
Vymazat