Musím se přiznat, že mám pro knihy typu If I Stay slabost. Velkou. Zvlášť, když je tam hodně spontánní a tak trochu tragické lásky, přátelství, které překoná hory i oceány a celkově je to silný příběh, jenž je něčím zvláštní a nápaditý, nejlépe ještě s kapkou filosofického podtextu, moje srdce radostně plesá.

Taková kniha ve mně pak zanechá hluboký dojem, který způsobí, že ji pak každou chvíli tahám z knihovny, zamyšleně přejíždím po obalu a v duchu si rekapituluji každou epizodu, prožívám všechny emoce znovu, občas zalistuji stránkami a najdu oblíbenou část, kterou přečtu nahlas. Několikrát - protože je prostě tak úžasná.

U If I Stay se mi přesně tohle stalo. Četla jsem příběh v prosinci, venku sněžilo, já seděla pod oknem a žila osud dívky, která se octla ve stavu mezi životem a smrtí, rozhodovala se s ní, jestli má zůstat, nebo odejít. A každou chvilku knihu odkládala a přemýšlela, jestli je něco takového možné.

Kdybychom se opravdu ocitli na lůžku v kritickém stavu, byla by to naše duše, která by jediná zůstala "při smyslech" a rozhodovala by se, jestli zůstane nebo opustí pozemský svět? Tahle nepoznaná část lidského bytí je něco, co mě nikdy nepřestane udivovat.

Podobné pocity pravděpodobně měla i Gayle Forman, když román psala. A dala je do toho všechny, každý detail byl vepsán na řádcích i mezi nimi, byl to perfektní, srdceryvný a intenzivní zážitek. Nikoliv čtenářský v pravém slova smyslu (tím nepopírám autorčiny kvality, naopak), ale niterní, a přesto tak krásně lidský, až mě dojal k slzám.

Stejně jako kniha se mi zalíbil i film, což se často nestává. Většinou jsem z filmu zklamaná, protože nepřesahuje výjimečnost knihy. Ani tentokrát ji nepřesahoval, ovšem i přesto jsem byla příjemně překvapená. Chloe Grace Moretz zvládla roli hlavní hrdinky Mii skvěle. Věřila jsem jí všechno - lásku k hudbě, rodině, Adamovi, i neutichající bolest ze ztráty. To vše podtrhovaly krásné, chytlavé melodie, scenérie zasněženého lesa, prolínání časových linií a střídání klidných a dramatických scén. Dá se říct, že tvůrci zůstali věrni knižní předloze ve velké míře. A dobře udělali. Koneckonců, kdo by předělával tak dobře sepsaný příběh?