„Jak málo ti stačí ke štěstí,“ pronesu s povzdechem a zadívám se na kocoura spícího v mé posteli. Bloudí v jiné dimenzi, daleko za hranicemi vědomí, spokojeně oddychuje a tváří se, jako by mu nic na světě nemohlo jeho siestu překazit. Závidím mu. Kéž by...
