čtvrtek 8. ledna 2015

Jak jsem se stala morantologem


  Morantologie - duchaplná sbírka sloupků jedné drzé ženské...
   Asi tak by se dala zjednodušeně popsat nejnovější kniha britské novinářky a spisovatelky Caitlin Moranové, s níž jsem se bavila mezi 28. prosincem a 1. lednem.
   Kroutila jsem se na křesle u krbu ve všelijakých nepohodlných i pohodlných pozicích, popíjela čaj a mohla se potrhat smíchy nad vším, co tahle "velkovlasá žena", jak se Caitlin v jednom sloupku sama nazvala, vyplodila v průběhu své kariéry.
  Bavily mě kratší úvodní články věnované nočním rozhovorům s manželem Caitlin, ohledně nichž autorka na konci knihy mystifikuje všechny čtenáře poznámkou, že jsou vymyšlené, načež následně tento fakt vyvrací a znovu ho potvrzuje. A vlastně tak nechává prostor čtenářově fantazii. Což se vždycky cení.
   Zároveň jsem se dozvěděla pár nových věci o britské politice (samozřejmě v klasickém "morantologickém" podání, čili s notnou dávkou ironie), zajímavém životě Keitha Richardse, žasla jsem nad tím, že někdo jako Caitlin Moranová dokáže vykouzlit tak krásně poutavé metafory, když se čtenáři snaží přiblížit své milované místo (a četla si je znovu a znovu - bravo, Caitlin!), a nakonec si pobrečela nad nekrlogem věnovaným skvělé zpěvačce a hudební skadatelce Amy Winehousové, jehož název zněl: "Nasedni na svůj hlas, jako by to byl lev, a uteč pryč."
    A abych nezapomněla - svými několikastránkovými rozbory seriálu Sherlock, v němž hraje hlavní roli báječný Benedict Cumberbatch, jak jej autorka sama popsala, a jeho velice přesvědčivým opěvováním mě přiměla, abych teď trávila dny svého marodění sledováním novodobé seriálové adaptace o Sherlocku Holmesovi.
   Sledování seriálů se pokaždé bráním, protože mám docela silné sklony k závislostem v této oblasti (vážně, dva roky jsem se bránila Pretty Little Liars zuby nehty, až nakonec - po nekonečném štěbetání mé nejlepší kamarádky - jsem strávila polovinu léta sledováním výše zmíněného seriálu. Děkuju mockrát, Májo.), takže jsem si říkala, že na Sherlocka mrknu jen tak ze zvědavosti. Hned po prvním dílu jsem si ale musela pustit druhý, po něm třetí, a tak dál. Nedá se nic dělat, Benedict Cumberbatch je prostě k sežrání, stejně jako samotný děj seriálu...
   Proklínám tě, Caitlin Moranová. Ale ráda si tvou knihu přečtu znovu, protože byla vážně úžasná.

Žádné komentáře:

Okomentovat