S psaním tohohle článku jsem otálela ze dvou důvodů. Prvním je, že jsem od neděle v Praze na stáži v Cosmopolitanu a když dorazím do bytu, jsem většinou unavená, takže jen koukám na Přátele, dokud neusnu. A druhým důvodem je, že jsem nešťastnou náhodou přišla skoro o třetinu fotek, které jsem na Moravě pořídila, takže jsem byla po návratu příliš mrzutá, než abych se pokoušela z těch, co mi zbyly, dávat dohromady článek. Ale rozhodla jsem se přes nevrlost i únavu přenést a něco o našich pěti krásných dnech napsat. Přece jen to byla dovolená, která si zmínku rozhodně zaslouží.

Na cestě do Velkých Pavlovic, kde jsme bydlely, jsme se zastavily na hradě Veveřín, kde zrovna probíhala výstava kostýmů z pohádek, které se v historii objevily na České televizi. Trochu mě mrzelo, že jsem nenašla své oblíbené šaty z pohádky Princ a Večernice, ale i tak to byl pěkný zážitek. 

A protože první den jsme byly unavené z několikahodinové cesty a nestihly víc, než návštěvu hradu, blbnutí v bazénu, pojídání dýňové polévky, kterou jsem uvařila, a hraní Alias během ochutnávání vína z našeho soukromého sklípku, přesuneme se rovnou do druhého dne, během kterého jsme navštívily zámek v Mikulově, Svatý kopeček, který je na fotografii výše, jeskyně v Turoldu a Dívčí hrady. Nejvíc nadšená jsem byla z jeskyně, protože jsem nikdy předtím v žádné nebyla. Průzračné jeskynní jezírko mě úplně ohromilo! Doporučuju tam zavítat.

Zámek v Mikulově je jeden z nejhezčích, které jsem kdy viděla.

Kaple na Svatém kopečku v Mikulově a moje kamarádky. :)

Příroda na Moravě je prostě kouzelná. Ale nenechte se mást. Na fotce tohle vypadá jako rovinka, ale je to začátek příšerného krpálu vedoucího na Dívčí hrady, který strčil do kapsy všechny kopce, co jsme vyšláply na čundru po Karlštejnsku o týden dřív. Uf.

Ale výhled stál za to. Bouřka naštěstí vypukla, až když jsme dorazily do apartmánu. A ještě jsme se stihly před deštěm smočit v bazénu.

Den třetí a první památka ve stylu antiky, se kterými se na Moravě roztrhl pytel. Tohle je kolonáda na Reistně.

Rozličná krajina mě okouzlila.

Zámek ve Valticích. Během jeho návštěvy jsme se šly podívat i na expozici mučících nástrojů, ze které mi je ještě teď špatně. Bylo to jistě poučné, ale taky pěkně nechutné.

Další antika. Rendez-vous.

Zajely jsme omrknout i slavné Vinařství u Kapličky, které můžete znát z Bobulí, Vinařů a nespočtu reklam.

Den čtvrtý: Lednice. Při našem štěstí jsme zrovna chytly natáčení nějaké slovenské pohádky, a tak nám nebyly zpřístupněny krásné reprezentační sály, jen soukromé apartmány. Ale i ty stály za vidění.

Na zámeckých zahradách a parcích bych mohla oči nechat! Ani jedna z nás se nemohla ubránit představám ve stylu: "Co kdyby mi tohle všechno patřilo?" Moje kamarádka Denča dokonce Lednici pasovala na své letní sídlo. Já osobně bych tam ale mohla trávit i zimu.

Minaret v Lednicko-valtickém areálu. Vyšláply jsme si s Jančou všech 302 schodů na vrchol (obě fotíme, takže důvod je zřejmý). Trochu se mi motala hlava...

...ale lehká nevolnost za tenhle výhled prostě stála. Nevěřili byste, co je v okolí Lednice čápů!

Poslední den a Opilé sklípky, kam jsme dorazily trochu omámené růžovým vínem. Co na to říct... je to prostě Morava. :)

Fotka pořízená narychlo, ale má tu své místo. U tohohle pána jsme bydlely - nádherný apartmán, skvělé víno, sympatický člověk. Co víc si přát?